,,Myšlenka může vypadat kdovíjak úžasně, ale když se přenese na papír, většinou z ní nic není." - Sarah

Září 2014

Učím se žít

28. září 2014 v 17:10 | Sarah |  Téma týdne
Narodila jsem se 13. října. Tehdy byl pátek, a má pověrčivá matka mne kvůli tomu dala do děckého domova.
Pěstounské rodiče jsem měla ráda. Moje nová mamka se jmenovala Alžběta a taťka Tomáš. Na první pohled spolu vypadali jako hezký pár, ale skoro pořád se hádali a nakonec se i rozešli. Tomáš si našel mladší partnerku, se kterou se odstěhoval... vlastně ani nevím kam. Alžběta o tom nikdy nechtěla mluvit.
Když jsem začala chodit do školy, začala jsem pomalu chápat svět. Jasně, že jsem pochopila, že Tomáš nechal Alžbětě všechny dluhy. Taky kvůli tomu se Alžběta stala alkoholičkou a následně i bezdomovkyní. Mě si nikdo z Alžbětiny ani Tomášovy rodiny nikdo nechtěl vzít, a tak jsem opět zůstala v děcáku.
Další rodiče jsem získala asi po dvou nebo třech měsících. Měla jsem je o hodně raději, než předchozí. Oni se navzájem taky hodně milovali. Často spolu jezdili na večeře nebo do kina, jen oni dva. Když si jednou takhle vyjeli, měli autonehodu a na místě oba zemřeli. Tehdy mi bylo 12. Pamatuji si na to. Byli dokonce v televizi. Ukazovali jejich znetvořená a krvavá těla...
No nic. Nejdřív jsem si myslela, že zase budu v děcáku, ale nakonec jsem tam už nešla. Ujmula se mě babička, matka mé druhé náhradní matky, tedy té, která měla tu autonehodu.
Ta babička se jmenovala Marie a byla to moc milá paní. Hezky se o mě starala a měla mě moc ráda.
V té době mě ve škole šikanovali, neboť si mysleli, že jsem do hrobu přivedla všechny své rodiče. Kvůli tomu jsem neměla žádné kamarádky. Měla jsem jen babičku.
Později, asi nějak v 9.třídě, mě šikanovat přestali a já jsem si našla kamarádky. Už jsem si myslela, že budu takhle krásně žít až do smrti, ale houby. Když jsem oslavila 19.narozeniny, babička zemřela. Konec babiččina života však znamenal začátek další šikany.
Nakonec jsem úspěšně dokončila vysokou a dostala dobrou práci. Po několika letech jsem se stala majitelkou velice úspěšné firmy, vdala se a nyní jsem těhotná. Bude to takové krásné, jaké to je teď, navždy?

Čtyřlístek z gumiček

19. září 2014 v 14:45 | Sarah |  Gumičky
Ahojky!
Dnešní článek bbude DIY. Z gumiček si vyrobíme čtyřlístek. Je to jednoduché!

Spolupráce

15. září 2014 v 19:58 | Sarah |  Koníčky
Ahojky!
Přemýšlela jsem o tom, jak co nejvíce zviditelnit svůj blog a došla jsem k názoru, že nejlepší bude spolupráce s ostatními blogerkami.
Vlastně bychom spřátelily blogy, což je celkem obvyklé, ale to bych nebyla já, kdybych nevymyslela ještě něco speciálního. A tou specialitou bude společná rubrika, do které budou všechny s mým blogem spřátelené blogy přispívat.
Jaká že to je rubrika?
Zkoumavým osobám poradím, aby se podívaly do menu mezi postatní rubriky, ale línějším jedincům na rovinu řeknu, že se jedná o rubriku s názvem Koníčky. (pro zobrazeni přejeďte kurzorem, nechtěla jsem to totiž kazit zkoumavcůmSmějící se)
Co si pod tímto hromadným názvem představuji?
Každý má svůj koníček. Někdo grafiku, někdo psaní, jiní ježdění na koních atp. Někdo jic má více, a tak bude psát o více věcech.
Jak se dohodneme?
Jednoduše mi pošlete na e-mail verca.hurrem@seznam.cz nebo do komentářů vyplněný tento formulář:
Vaše přezdívka:
Váš blog:
Proč chceš spřátelit naše blogy?
Tvů e-mail:
O jakých koníčcích by jsi psala?
Chtěla by jsi něco dodat?



Já te´d už jen dodám, že doufám, že nás bude co nejvíce!Usmívající se

Mucky

14. září 2014 v 11:38 | Sarah |  Příběhy
Jsem normální holka z normální čtvrti v Londýně. Žiji v rodinném domě se svou sestrou Anett a rodiči. Na normální život jsem neměla čas - pořád jsem se jen učila věci do školy, sem tam něco snědla a to byl celý můj den. Bývala často nemocná, měla jsem vážné zdravotní problémy a kvůli svým dobrým známkám ve škole jsem bývala také často šikanována.
Už mě takový život prostě nebavil. Sice jsem ve škole měla i pár přátel, na kterých mi záleželo a záleží pořád, dokonce se mi líbil a pořád líbí i jeden kluk a jak mi kluci tvrdí, tak i já jemu, jenže jak už bylo zmíněno, jen jsem se učila, byla
jsem trvale unavená a na přátele jsem neměla již téměř žádný čas. Nemyslete si, že mě to nemrzelo. Mrzelo. A jak...
Už jsem uvažovala tento život nadobro ukončit a začít nový. V novém těle, v novém prostředí, bez vzpomínek na minulost... Jednou se mi však stala jedna událost, která mi změnila život. Díky ní jsem pochopila smysl života.

Za hranicí reality

13. září 2014 v 13:27 | Sarah |  Téma týdne
Pod tímto názvem si můžene představit cokoli. Já vám svou představu ukážu příběhem, který je napsán opravdu narychlo.

Usnout v posteli a ráno otevřít oči na pláži. Už to je opravdu fantasy, ale něco plné fantazie se má teprve stát.
Řekněme, že se naše hrdinka postaví a rozhlédne se. Sama na opuštěném ostrově začne běhat po pláži. Mezi stromy se vynoří jednorožec a začne se k naší hrdince přibližovat. Čím blíže však je, více se podobá na tygra, a této podoby využuje útokem.
Zrovna ve chvíli, kdy se vás tygr dotkne, se naše hrdinka probudí v posteli.
"Byl to jen zlý sen," uklodňuje se.
Co jsou však sny? Kde se vzaly? Proč je máme? Dokážou člověka vystrašit, ale také uklidnit. Dokážou však ještě něco víc? Mohou nám říct o naší budoucnosti či minulosti? Kdo nebo co je ovládá? Vše vypadá jako za hranicí reality. Kde se však dočkáme odpovědí?

Kdo jsem a co jsem?!

13. září 2014 v 12:46 | Sarah |  O autorce
Ahojky!
Myslím, že než tento blog začne úplně fungovat, měla bych zde o sobě něco napsat.

Začínáme!

12. září 2014 v 21:38 | Sarah
Ahojky!
S blogováním teprve začínám. Tento blog chci využívat hlavně na své povídky, ale také na psaní různých článků jak už o módě nebo kosmetice. Doufám, že si najde své "fanoušky" Usmívající se
Na tomto blogu budu používat přezdívku Sarah. Články se budu snažit vydávat co nejčastěji.
Tak ahoj!